Chovatelská stanice - Slunečný kraj

 

Historie plemene

Prakticky ve všech kynologických publikacích se lze dočíst o původu Clumber spaniela totéž: pochází z Nottinghamshire, kde se jeho chovem zabýval na svém sídle Clumber Park (odtud také pochází pojmenování plemene) vévoda z Newcastlu. Ten měl získat jeho předky darem roku 1875 z Francie, od vévody z Noailes. Další informace ale už tak jednoznačné nejsou. Někdy se uvádí, že psi shodní s původními Clumber spaniely se mohli dostat z Francie do Velké Británie už v druhé polovině 18. století (po roce 1760), jindy se píše, že vévoda z Newcastlu používal psy z Francie k zušlechťování svých "zemních" spanielů (Land spaniels), přičemž Francouzskými psi jsou míněni krátkonozí honiči Baseti. Shrnutí těchto faktů bývá opět vzácně shodné: i když je známo kde Clumber spaniel vznikl, neví se jak a z čeho. Za předky Clumber spaniela jsou často uváděna plemena jako Baset a Zemní španěl. O dalších uváděných plemenech se stále vedou spory. Psi získané z Francie, od vévody Noailes křížil vévoda z Newcastlu se svými Zemními španěly, aby dosáhl zlepšení některých jejich vlastností. Je možné že spojoval své slídiče s nějakými Francouzskými nízkonohými honiči - Basety. Použití Basetů v chovu Clumber spaniela i Sussex spaniela nejspíš způsobilo že se tato dvě plemena považují za blízce zpřízněná. Může však také jít o výsledek dvou samostatných na sobě nezávislých chovatelských postupů, při nichž bylo použito v určité fázi utváření konečné podoby slídiče totéž plemeno, nízkonohý Francouzský honič - Baset nebo předek dnešního Basethounda. Clumber spaniel se vyvíjel podle všeho samostatně, nezávisle na Sussex spanielu přestože není vyloučeno, že u zrodu obou forem byli stejní pracovní slídiči zvaní Field spaniels, předkové dnešního kulturního plemene téhož jména, exteriérově však nepochybně mnohem proměnlivější. Tito staří Field spanielé byli v minulosti na britských ostrovech určitě široce rozšířenou formou "zemních" spanielů (Land Spaniels). Díky jejich přirozené proměnlivosti, izolaci v jednotlivých hrabstvích a následnému výběru se objevovali v různých oblastech Velké Británie místní formy, z nichž následným chovem postupně vznikala nová slídičská plemena. Jedním takovým kmenem byli i předkové dnešního Clumber spaniela. Tito psi jistě vypadali jinak než současní představitelé moderního kulturního plemene. Je však pravděpodobné, že v Notthingamshire vznikl zvláštní kmen slídičů, a je jisté, že na zámku Clumber Park měl jeho chov dlouhou tradici. Po 30 roků tu ošetřoval psi W. Mansell, a proto byl Clumber spaniel po určitou dobu znám jako Mansell's Dog (Mannsellův pes). Tradici chovů dokládá rovněž obraz F. Wheatleye z roku 1788 "návrat z lovu",  který se dodnes nachází na zámku. Jsou na něm zobrazeni Clumber spanielé takřka dnešního typu. Znamená to, že už v 18. století bylo plemeno v podstatě konstituováno, takže použití psů dovezených z Francie roku 1875 nebylo v chovu rozhodující, i když třeba bylo významné. Plemeno muselo vzniknout mnohem dříve, dávno před rokem 1788. Clumber spaniel nebyl téměř nikdy zvlášť hojný. Byl to většinou pes šlechty, ale také příslušníků královské rodiny. Většímu rozšíření snad bránil jeho způsob práce, který nemusí vyhovovat každému. Odpovídá konstitučnímu typu a stavbě těla plemene. V porovnání s jinými slídiči je Clumber spaniel těžký, silný, poněkud lymfatický, naprosto klidný při práci vyrovnaný, důkladný, ale poněkud pomalý. Vysloužil si tím pověst "psa vhodného pro staré muže s loveckou holí" (hůl opatřená na jednom konci bodcem a na druhém sklopným sedátkem, používaná zejména staršími myslivci v honitbě při čekání na zvěř nebo při odpočinku). Tato charakteristika by však neměla být chápána jako pomluva. Clumber spaniel byl nepochybně šlechtěn k tomu, aby pracoval zvolna, lovec mu měl pohodlně stačit, a proto mu určitou pomalost při práci nelze vyčítat.

Na evropské pevnině se také nedočkalo většího rozšíření, jenže to se ani nedalo očekávat, protože oproti britským lovcům dávají kontinentální myslivci přednost psům pracovně co nejvšestrannějším, a to Clumber spaniel v pravém slova smyslu není. Král Jiří V. (1885-1936), velký milovník lovu, Clumber spanielů hojně využíval při práci, ale výhradně k hledání a vypichování zvěře, nikoli však k přinášení, k tomu měl labradorské retrievry. Zvolna pohybující španěl-specialista proto sotva mohl dojít na pevnině větší obliby. Ve Velké Británii se jí trochu těšil jen v obdobích kdy byl chován příslušníky vládnoucí dynastie. Prvním "královským" chovatelem Clumber spanielů byl princ Albert, manžel královny Viktorie, dalším jeho syn Edvard VII. (otec Jiřího V.), který měl chov Clumber spanielů Sandringham, podle stejnojmenného zámku.

 

F.C.I – Standard  č.109